Ta situace nepřišla ze dne na den. Jistě si vzpomenete na mimořádné schůze, které již zde k Liberty byly. Tehdy se to ještě jmenovalo Mittal Steel Ostrava nebo ArcelorMittal a byly spojeny s akvizicí této velké nadnárodní společnosti, která byla požadována v rámci Evropské unie jako změnění podílu trhu, které přimělo tuto společnost k tomu, že získala části majetku ArcelorMittalu, a to rumunskou huť, ostravskou huť a další podniky, které tento gigant MittalSteel musel prodat, aby mohl fungovat na evropském trhu.

Chci to zdůraznit z jednoho prostého důvodu. Nesmíme zapomínat, že tady neustále jednáme pod určitou kuratelou Evropské unie. Tento proces, který ještě není úplně dokončen, je pod dozorem Evropské unie a ta hlídá, jak je naloženo s těmito firmami, aby byla zachována hlavně zaměstnanost, produkce a aby tyto firmy nebyly pouze účelově přesouvány. I toto hledisko si musíme uvědomovat a vzít v potaz.

V Ostravě protestovalo sedm set zaměstnanců Liberty Ostrava. Je to přibližně jedna směna tohoto podniku a sešli se, aby protestovali proti možným rizikům, která této společnosti hrozí. Je možná paradoxem, že sedm set zaměstnanců při sedmdesátém výročí založení tehdy ještě Nové huti Klementa Gottwalda v padesátém prvním roce se muselo po sedmdesáti letech sejít a bojovat za budoucnost této huti do budoucna pro Ostravsko možná nepostradatelné v rámci zaměstnání.

Huť má obrovskou výhodu - rostou ceny oceli na světových trzích a za poslední čtvrtletí provozní zisk stoupl na 1,6 miliardy, což je opravdu veliké číslo a historicky v posledních pár letech nedosažitelné. Výrazně stoupl objem výroby a ocel je na světovém trhu velice žádaná. Proti posledním dvěma čtvrtletím minulého roku je výroba o dvacet procent vyšší, ale počítáme-li další čtvrtletí minulého roku, tak jsme o sedmdesát procent více v dnešní době produkce než v době krizové, která je možná považována v roce 2020 jako signifikantní pro útlum ocelářského průmyslu.

Tady chci říci, že útlum ocelářského průmyslu podle evropských plánů Green Deal má nastat, ale trh se chová jinak, požaduje ocel, požaduje produkci a všichni odběratelé, kteří ocel na volném trhu kupují, již dneska říkají, že enormně roste její cena. Pokud si uvědomíte, k čemu všemu je ocel potřeba, tak musím říci, že se nebojím o budoucnost ocelářského průmyslu, bojím se ale o budoucnost ocelářského průmyslu v Ostravě. Protože to, aby v Ostravě tento průmysl mohl být, potřebuje moderní hybridní elektrické pece.

Pro urychlení výstavby jsme udělali maximum

Pan ministr již zmínil dlouho plánovanou výstavbu propojení elektrického vedení z Nošovic do Ostravy do Liberty House, ale je třeba taky říci, že to někdo musí financovat. My jako poslankyně a poslanci jsme se pokusili v rámci liniového zákona maximálně urychlit možnost výstavby - to se nám podařilo - čili ze strany státu a politiků jsme udělali maximum možného pro urychlení výstavby. Teď očekáváme, že ty prostředky, které tato huť má ať již z prodeje oceli, tak např. právě z emisních povolenek, které enormně rostou na trhu, bude moci zainvestovat a urychlit i výstavbu tohoto propojení, což je investice, která velice pomůže uklidnit situaci. Protože firma, která investuje do své budoucnosti, má velký předpoklad k tomu, že v té budoucnosti bude i ve své produkci pokračovat a nejedná se pouze o účelové kroky.

Co vyvolalo tuto problematickou situaci, je krach firemní skupiny Greensill. Je to v rámci skupiny finanční subjekt, který sídlí veVelké Británii a poskytuje firmě úvěry. Je samozřejmě kontrolován britskými dozorovými orgány a bankou, přesto určité nesrovnalosti v rámci výkaznictví vedly ke krachu této finanční skupiny a k hledání řešení, jak s těmito prostředky nakládat nyní. Ve světě je dost volných finančních prostředků, jak nám bylo řečeno z úst vlastníků společnosti, přesto jsou tady dvě miliardy korun ručené EGAP, což znamená českým státem potažmo daňovými poplatníky, které byly poskytnuty na překlenutí pandemických problémů spojených se zaměstnaností v Liberty Ostrava.

Že tyto peníze nemůže momentálně využívat firma Liberty Ostrava, pan ministr již zmínil. Problémem ale je, že za tyto peníze se platí úroky. Firma je nemá, ale samozřejmě úroky platit musí, protože takhle se zavázala. Pan ministr zmínil využití těch prostředků, ale já se ptám také na tu úrokovou zátěž, kterou tato společnost nese, a hlavně, jak společnost EGAP kontroluje a bude kontrolovat nakládání s těmi prostředky.

Hrozí vážné ohrožení fondů

Celá ta situace je v kontextu zarámovaná aktuální situací s emisními povolenkami. Všichni ti, kteří se trošku zajímáte o energetiku a další záležitosti spojené například se znečištěním ovzduší, jste si všimli, že za posledních pár dní enormně narostla cena emisních povolenek. A jestliže firma Liberty, pokud mám správné informace, prodávala za nějakých 47, 48 euro, dneska už jsme přes 50 euro. A tyto ceny neustále rostou. Dnešní analýzy hovoří o tom, že spekulanti začali vidět v tomto produktu Evropské unie obrovský byznys a začali tyto povolenky skupovat ve velkém v očekávání obrovských zisků. Tento Green Deal Evropské unie se ukazuje jako lehce zranitelný a lehce zneužitelný, byť měl původně sloužit ku prospěchu průmyslu a obnovy životního prostředí, tak se ukazuje, že se z toho stal bankovní institut, bankovní zdroj prostředků finančních trhů, a ne průmyslu a technologií.

Byl bych velice rád, aby česká vláda učinila nezbytné kroky, a to urychleně, protože cena emisních povolenek tak raketově roste, že je ohrožena zimní topná sezóna v České republice. To bychom si měli všichni uvědomit, protože ty firmy nebudou mít prostředky. A může se stát, že se nám zhroutí i programy a fondy, které máme na obnovu technologií, protože nebudou mít prostředky. Ony to totiž jsou spojené nádoby. A pokud toto nepodchytíme včas, tak fond rozvoje a další fondy, které předpokládáme využít v době popandemické, můžou být vážně ohroženy.