V minulém týdnu jsem navštívil Liberty v doprovodu svých kolegů z Ostravy a hovořili jsme o té situaci jak s manažery, s výrobním ředitelem, s personálním ředitelem, tak i s odboráři.

Zatím jsem neslyšel názor na to, jak zacházet s tím, že část akcií Liberty zastavila mateřská společnost městu Brémy, což je podle mého soudu pro nás velmi riskantní vzhledem k tomu, že insolvenční správce, který vlastně rozhoduje o té mateřské společnosti, může ty zastavené akcie nějakým způsobem použít, a nebude to tedy česko-britský spor nebo spor s vlastníky, ale bude v tom další subjekt, tentokrát veřejnoprávní korporace, a to je město Brémy.

To mě zarazilo, a proto jsem reagoval vůči manažerům, ale i vůči odborářům docela jednoznačně, že pro zmenšení rizika by bylo vhodné, abychom ty zastavené akcie začali vyjednávat s insolvenčním správcem mateřské společnosti a s vlastníky tak, abychom je vykoupili. To znamená, abychom reagovali dříve a v podstatě minimálně se stali spoluvlastníky té společnosti a mohli tedy zvýšit náš vliv jako České republiky vůči tomu subjektu. Potvrzuji to, co tady bylo řečeno, že výkony společnosti jsou pozitivní, že mají jak výrobní zařízení, tak materiál, tak lidi. Lidí by potřebovali o dvě stě víc, jak jsme byli informováni, mohli by tedy naplnit ještě více těch potřeb České republiky. Připomínám, že část jejich produkce je potřebná pro naše velké liniové stavby, a proto jsem přesvědčen, že to převzetí státem, ať už prostřednictvím podniku Prisko nebo jiným způsobem by bylo pro stát výhodné vzhledem k tomu, co je před námi v oblasti infrastruktury a máme ji v rozpočtech jak ministerstva dopravy, ale zejména ŘSD nebo SŽ už připravenou a je potřeba s ní uvažovat.

Zabránit zneužití akcií společnosti

Tím by se samozřejmě zajistil dostatek toho, co je potřeba pro tyto podniky pro tu výstavbu, a navíc bychom neměli neustálou hrozbu, že bude nejen vyváděn zisk z Liberty, ale že nebudou akcie této společnosti v podstatě zneužity k tomu, aby se uhradily ztráty, které vznikly úplně někde jinde, než je Česká republika. Vycházím z toho, že při takové operaci, kterou stát udělal vůči akcionářům OKD, to přineslo České republice řekl bych okamžitý zisk, a navíc samozřejmě jsme zabránili tomu, aby společnost a hodnoty vytvářené v České republice byly vyváděny do zahraničí. Proto bych požádal pana místopředsedu vlády pana ministra Havlíčka o to, jestli to je v úvaze vlády, protože samozřejmě o tom nákupu by se muselo rozhodnout ve vládě, a myslím si, že to jednání by bylo pozitivní jak ve prospěch Liberty, tak ale i v odstranění problému, který může nastat vzhledem k tomu, že závazky, které měla mateřská společnost, jsou ručeny majetkem dceřiné společnosti, a insolvenční správce nebude pravděpodobně ten, s kým máme, jak ministr Havlíček řekl, zatím dobré vztahy.

To jsem považoval za jeden z nejvíc rizikových momentů, když jsem s manažery mluvil, a stejnou obavu vyjádřili odboráři. Nevidím na tom nic, co by mělo nějakým způsobem narušit naše rozpočtové hospodaření, protože takové prostředky by stát jistě mohl ve svém rozpočtu vyčlenit, a navíc zisk, který produkuje Liberty, by potom šel zpátky k nám jako ke spoluvlastníkům, nebo pokud by se koupilo celé vlastnictví těch akcií, tak samozřejmě by šel celý ve prospěch státu. Takže myslím si, že tato úvaha má racionální jádro a má i do budoucna, tak jak tady řekl kolega Luzar, důležitý moment, protože ta perspektiva ocelářství v České republice je už z pohledu našich vlastních potřeb státu jako organizátora, ale také investora těch velkých liniových staveb. To je podle mého soudu docela zásadní.

Řešení ve prospěch zaměstnanců

Jsem přesvědčen, že tento trend by nám umožnil mnohem rychlejší a efektivnější řešení té situace ve prospěch jak zaměstnanců samotné Liberty, tak ale i těch navazujících provozů, které tam jsou. Pokud jde o samotné energetické přivedení k těm novým pecím, jsem přesvědčen, že by bylo potřeba ještě více jednat s Českou energetickou přenosovou soustavou, tedy s ČEPS tak, aby vyčlenili ty prostředky, aby navazovala ta investice jak v Liberty, tak v ČEPS. Považuji to za potřebné, nemyslím si, že by to měl platit podnik, protože ta dodávka energie samozřejmě je potom také součástí té samotné energetické koncepce státu a udržení té velké soustavy, kterou ČEPS spravuje. A myslím si, že by mělo být naším cílem, aby ta energetická soustava byla plně v rukou státu, abychom ty jednotlivé části nenechávali soukromým subjektům. Jak víme z té neslavné privatizace Poldi Kladno, kdy oddělení energobloku znamenalo v podstatě pozdější krach Kladna, na víc než hluboké dno, spíše do bahna na tom dně, které bylo, a jak dopadlo Poldi Kladno, víme. Takže to je podle mého soudu věc, která by si zasloužila pozornost od vlády, od těch, kteří o tom rozhodují.