Osvobození Československa z fašistické okupace bylo velmi složitým procesem po stránce politické i vojenské. Bylo nedílnou součástí 2. světové války a celosvětového boje národů proti fašismu. Konečnou porážku nacistických okupantů dovršila až Rudá armáda.

Na volání Prahy o pomoc rozhodla zahájit pražskou operaci o den dříve, již 6. května 1945.

Včasných ranních hodinách 9. května přijížděly do Prahy ze severozápadu a krátce na to ze severovýchodu jednotky 4. a 3. gardové tankové armády 1. ukrajinského frontu pod velením Ivana Stěpanoviče Koněva.

Při cestě do středu města překonávaly nacistický odpor na různých místech, např. u Pražského mostu, u dejvického nádraží i na Klárově. Zde byl německými děly zničen první legendární sovětský tank a zabit jeho velitel poručík Ivan Gončarenko. Jeho oběť i dalších 692 vojáků, padlých přímo při osvobozování Prahy a 11 265 v pražské operaci symbolizoval pak také památník na Smíchově. Výrazem pokleslých poměrů po listopadu 1989 bylo pomalování a posléze odstranění smíchovského tanku s cílem vymýtit z paměti národa pravdu o osvobození.

Pražské operace se zúčastnila i 2. polská armáda pod velením legendárního hrdiny polského lidu divizního generála Karola Świerczewského.

Osvobození západních Čech se zúčastnila americká armáda. Již od 21. dubna 1945 zde postupovaly jednotky její 3. armády pod velením generála G. Pattona a 6. května dosáhly Plzně. Podle ujednání se sovětským velením dodržovaly hranici Plzeň – Karlovy Vary – České Budějovice.

9. května 1945 Praha a s ní celé Československo svobodně vydechly. Nadšení a vděčnost všech Čechů a Slováků neznaly v tom památném roce 1945 mezí.

Po šesti letech fašistické okupace, po šesti letech zvůle a bezpráví, byla jejich země konečně svobodná. A za tento nejcennější poklad vděčila hrdinné Rudé armádě.

„Přišli včas jak legendární vojska z dávných kronik. Zvítězili!“

Vítězslav Nezval