Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly slovenského národního povstání se sovětskými armádami. Šlo o součást východokarpatské operace Rudé armády.

Na samém počátku vypuknutí Slovenského národního povstání Němci odzbrojili dvě slovenské divize, jež měly otevřít cestu spojeneckým vojskům přes Dukelský průsmyk na Slovensko. Cesta přes Karpaty byla obsazena německými a maďarskými silami generála Heinriciho, přes které se na pomoc povstání musely probít sovětské a československé síly.

Karpatsko-dukelskou operaci měly provést síly Koněvova 1. ukrajinského frontu (38. armáda generála Moskalenka, 1. čs. armádní sbor generála Jana Kratochvíla) s podporou 4. ukrajinského frontu (1. gardová armáda). Příprava operace byla uspěchaná, hlavní útok měl vést ve směru Dukla (město leží na polské straně Karpat) – Dukelský průsmyk – Prešov.

Operace začala 8. září 1944, Němci však dopředu vyklidili první obrannou linii, takže dělostřelecká příprava byla neúčinná. Postupující spojenecké jednotky utržily těžké ztráty, ukázalo se, že překonat úpornou německou obranu hlubokou až 50 km bude velice složité. Generál Kratochvíl byl Koněvem 10. září z velení 1. čs. armádního sboru odvolán a nahrazen Ludvíkem Svobodou, poslušnějším Moskvě. Čs. exilová vláda tento zásah do jejích pravomocí akceptovala.

I přes uspěchanou přípravu operace sovětské a československé síly za těžkých ztrát postupovaly. Do historie se nesmazatelně zapsala místa jako Kóta 534, Hyrowa Hora nebo na slovenské straně Údolí smrti. 20. září bylo osvobozeno město Dukla, téhož dne 1. gardová armáda dosáhla čs. hranice a 21. září osvobodila slovenský Kalinov. 6. října 1944 překročily síly 1. čs. armádního sboru československou hranici, ovládly Dukelský průsmyk a jako první obec osvobodily Vyšný Komárnik.

Přestože útok na Dukle vázal značné německé síly, bylo koncem října Slovenské národní povstání poraženo, a v dané situaci nebylo nutno trvat na neustálém pokračování v postupu na Slovensko. 28. října tak přešla československá a sovětská vojska účastnící se Karpatsko-dukelské operace dočasně do obrany.

Operace byla velice krvavá, celkové sovětské ztráty činily zhruba 85 000 mužů, 1. čs. armádní sbor přišel do konce listopadu 1944 o 1 046 padlých, 4 328 raněných a 956 nezvěstných (38 % původního počtu), německé ztráty čítaly 52 000 padlých, raněných a nezvěstných a asi 30 000 zajatců. Karpatsko-dukelská operace představovala jeden z hlavních zdrojů čs. bojových tradic, 6. říjen se stal Dnem československé armády a zůstává památným dnem české armády. (vhu)