Antonín Janoušek byl český novinář a komunistický politik.

Český revolucionář a dělnický novinář, představitel čs. a mezinárodního revolučního dělnického hnutí. V r. 1895 se stal členem sociálně demokratické strany, 1906 dělnickým novinářem a funkcionářem dělnických spolků.

Od r. 1918 žil v Budapešti, kde pracoval jako dopisovatel kladenských novin Svoboda a byl předsedou české sekce při výkonném výboru KS Maďarska, založené téhož roku.

V r. 1919 vedl českou a slovenskou sekci při výkonném výboru KS Maďarska. Od 1919 působil na Slovensku, byl spoluzakladatelem a vedoucím činitelem Slovenské republiky rad v Prešově, členem jejího revolučního výkonného výboru a předsedou revoluční vládní rady. 7. července 1919 československé jednotky vytlačily maďarská vojska z území Československa a Slovenská republika rad zanikla.

Po pádu Maďarské republiky rad v srpnu 1919 byl vězněn v Maďarsku, 1920 ho Horthyho režim odsoudil a vydal československým úřadům. 1920 kandidoval v československých prezidentských volbách proti T. G. Masarykovi.

1921 se pokusil o ilegální přechod do Sovětského svazu, byl zatčen a obviněn z vlastizrady.

Po intervenci Sovětského svazu a udělení sovětského občanství se tam v r. 1922 přestěhoval a stal se zde zmocněncem Mezinárodní dělnické pomoci. Žil v ruské republice Čuvašsko, v jejím hlavním městě Čeboksary, kde mj. založil sirotčinec a kde je po něm pojmenována ulice.