Polská 120, 734 01, Karviná – Ráj 734 430 254 ov.karvina@kscm.cz Po-Čt: 10:00 - 15:30 / Pá: 08:00 - 12:00
Přihlásit se


9.12.1884 - 13. 11.1957

Československý politik a státník, činitel čs. revolučního dělnického hnutí, prezident ČSR v l. 1953–1957. Hrdina socialistické práce (1953), trojnásobný držitel Řádu Klementa Gottwalda (1953, 1954, 1955). Jeho otec Ladislav Zápotocký – Budečský (1852–1916) byl jedním z prvních průkopníků socialismu v Čechách a zakladatelem českoslovanské sociální demokracie v r. 1878.

Antonín Zápotocký působil v sociálně demokratickém hnutí od r. 1900, 1907–1911 byl krajským tajemníkem soc. dem. strany a odborové organizace na Kladně, od 1911 redaktorem soc. dem. listu Svoboda, 1914–1918 bojoval jako rakousko-uherský voják na frontách 1. světové války.

V r. 1919 byl jedním ze zakladatelů marxistické levice v soc. dem. straně, 1920 delegátem II. kongresu Komunistické internacionály v Moskvě.

V době prosincové stávky v r. 1920 stál v čele kladenských pracujících, 1921–1922 byl vězněn.

Od roku 1921 byl členem KSČ a jejího výkonného výboru, od r. 1924 až do své smrti členem ústředního výboru, 1922–1925 ústředním tajemníkem KSČ, 1925–1938 členem politbyra KSČ a poslancem Národního shromáždění, 1929–1939 generálním tajemníkem Rudých odborů.

V roce 1928 byl zvolen členem výkonného výboru Rudé odborové internacionály. V r. 1932 se významně podílel na organizaci mostecké stávky; v době boje na obranu republiky ve 2. polovině 30. let usiloval o sjednocení čs. odborového hnutí.

V r. 1939 byl zatčen gestapem při přechodu hranic, 1940–1945 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg.

1945–1950 byl předsedou Ústřední rady odborů, 1945–1953 poslancem Národního shromáždění, 1945–1954 členem předsednictva, od r. 1954 politbyra ÚV KSČ.

V roce 1948 byl nejprve náměstkem předsedy vlády a poté do r. 1953 předsedou vlády. 21. března 1953 se stal prezidentem republiky.

Antonín Zápotocký se zasloužil o vítězství čs. pracujícího lidu v únoru 1948 a vybudování socialismu v ČSR. Byl autorem řady politických statí, projevů i několika románů, ve kterých zachytil počátky dělnického hnutí v českých zemích a zápas o vytvoření revoluční dělnické strany (Rozbřesk; Vstanou noví bojovníci; Bouřlivý rok; Rudá záře nad Kladnem).