Polská 120, 734 01, Karviná – Ráj 734 430 254 ov.karvina@kscm.cz Po-Čt: 10:00 - 15:30 / Pá: 08:00 - 12:00
Přihlásit se


úterý, 16 listopad 2021 20:20

17. listopad, opravdu je co slavit?

17. listopad, opravdu je co slavit? Zdroj - internet

Opět tu máme výročí 17. listopadu a opět se nám připomínka tohoto data smrskává jen na „oslavu události roku 1989“.

Samotný 17. listopad, tedy ten původní, z roku 1939, není důvodem k nějakému slavení, ale k připomenutí těch krvavých událostí, ke kterým v tento den před 82 léty došlo.

Právě před 82 lety byl brutálně potlačen nacistickou okupační mocí hitlerovského Německa odpor českých, především vysokoškolských studentů.

17. listopadu došlo na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha k uzavření vysokých škol. Záminkou byly série podzimních studentských demonstrací proti Německé okupaci.

Poslední taková demonstrace se odehrála během pohřbu studenta medicíny Jana Opletala.

Právě pro trvalé uchování vzpomínky studentských obětí na životech a jako stále platné varování před nebezpečím fašismu byl 17. listopad prohlášen Mezinárodním dnem studentstva.

Dne 17. listopadu si však naše společnost bude připomínat i 32 let od počátků novodobé kapitalistické historie České republiky. Převratu, později nazvaného jako sametová nebo dokonce „něžná“ revoluce.

Lidé, kteří vkládali naději do 17. listopadu 1989 musí být dnes hodně zklamaní z nesplněných přání a falešných slibů. Většina si také však přála zachování socialistického společenského systému, pracovních a sociálních jistot. Pouhá 3 % si tehdy přála návrat kapitalismu.

Velká část obyvatel očekávala pozitivní změny v tehdejším národním hospodářství. Mezi nimi i spousta komunistů.

Ano. Lidé byli nadšení, že si budou moci zvolit své vedení včetně ředitele. Volili, ale bylo to také naposled.

Ten, kdo tvrdí, že minulé zřízení bylo bez chyby, tak nemluví pravdu. Ano, dělaly se chyby. Byli lidé, kteří se ve jménu „socialismu“ pouze přiživovali, využívali a zneužívali. Spousta, a těch byla většina, to myslela dobře. Mnoho dobrého, co tehdy existovalo, bylo ale po 89 šmahem zrušeno, a to jen proto, že to vzniklo za minulého režimu. S vaničkou totiž bylo vylito i dítě.

Političtí „vůdci“ listopadových událostí v roce 1989 vědomě lidem o budoucnosti lhali.

Nebyla to pravda a láska, kdo zvítězil a určoval základní hodnoty společnosti, ale staly se jimi peníze.

Podle toho, jak jsou tyto události prezentovány v médiích to vypadá, že skoro každý druhý byl v opozici proti režimu, protože každý první byl ten „zlý“ komunista.

Ostatně už má babička říkala, že nejvíce partyzánů se objevilo těsně po válce.

Co přineslo těch uplynulých 32 let.

Z pracujících se staly pouhé lidské zdroje. Nezaměstnanost je prý dokonce prospěšná.

Lidé bez domova, krutá realita dneška.

Kupónová privatizace je symbolem podvodu století. Skoro nic nám už tady nepatří. Veškeré zisky jdou do zahraničí. Stáváme se „otroky“ ve vlastní zemi.

Z Veksláků se stali "vážení podnikatelé", milionáři.

Po rozpuštění Varšavské smlouvy tak místo neutrality byla Česká republika vtažena do Severoatlantické aliance. Naší vojáci se aktivně účastní řady válečných konfliktů, nikoliv v zájmu České republiky a našich občanů, ale zejména v zájmu Spojených států, jak o tom třeba svědčí více jak 20letá účast v Afghánistánu.

Servilita a podlézavost tzv. spojencům a zejména Spojeným státům americkým jde tak daleko, že jim nabízíme vlastní území na vybudování cizích vojenských základen.

Také zahraniční politika se nevede v zájmu občanů České republiky. Diplomatické vztahy s Ruskou federaci na bodu mrazu. Čínu mistrujeme, jak má dodržovat lidská práva, ale co se například děje v Saudské Arábii nikoho nezajímá. Tváří se, že vše je v pořádku.

Místo provádění zahraniční politiky do všech azimutů, provádíme politiku takovou, abychom se hlavně zalíbili našim „spojencům“.

Nastolený kapitalistický systém nevede ke zvyšování životní úrovně většiny. Ano, jsou lidé, kteří se mají dobře a nemusí řešit existenční problémy. Kdo si chce ale zachovat aspoň nějakou životní úroveň, zadlužuje se. Obrovsky zadlužená je nejen republika, ale i samotní občané.

Dnes si význam toho, co znamená neviditelná ruka trhu připomínají statisíce spoluobčanů, kterým přicházejí účty za plyn a elektřinu. Hlavně od těch krachujících společností.

Spousta z nich bude váhat, zdali vůbec v zimě topit a večer svítit. Pravda, dnes nejsou fronty na banány, ale na takové základní věci jako je plyn a elektřina. Banánem nezatopíš ani nezasvítíš.

Liberalizace, tedy umožnění soukromým subjektům obchodovat s energiemi jako je voda, plyn a elektřina se ukázalo jako velká chyba. KSČM na toto už upozorňovala od samotného počátku.
Ale peníze, zisk až na prvním místě.

Ve společnosti dochází k nárustu sociálních a hospodářských problémů. Budoucí pravicová vláda nebude nejen schopná, ale i ochotná je řešit. Již teď budí obavy z budoucnosti obsah koaliční smlouvy na období 2021-2025.

Pro občany připravují škrty a brutální šetření, ale sami si například odmítli zmrazit platy a aby se na každého dostalo nějaké to „korýtko“, mají vzniknout dokonce nová ministerstva.

Za třicet dva let polistopadové historie, z myšlenek demokratizace společnosti, zůstala pouhá fráze.

Proto si myslím, že není důvod slavit, zejména v době, kdy mnohým spoluobčanům a rodinám začne být OUVEJ.

Vladimír Tvardek

Člen VV OV KSČM Karviná
předseda ZO KSČM Rychvald
Admin webových stránek

Více z této kategorie: « Ať žije odkaz Velkého října!