To sotva, protože tam výsledek a předpokládat se nedá. Nicméně se domnívám, že ani Macron ani nikdo jiný nedokáže dát Rusku to, co potřebuje, protože jak on, tak i Scholz se sice hemží, a docela tvrdě definují svou pozici, že se nechtějí jen tak nechat vtáhnout do konfliktu s Ruskem, současně ale říkají, že pokud Rusko napadne Ukrajinu – rozumějme, pokud Američané přece jen zorganizují provokaci – pak vystoupíme v jednotné západní frontě. Že budou mít problémy s tím jaké sankce a jak uvalit, nicméně uznají, že USA mají pravdu a Rusko že Ukrajinu napadlo. Pokud uznají, že mají USA pravdu a že Rusko napadlo, tak je Američané zmáčknou ve všech otázkách, což oni nechtějí. Oni chápou, že z nich vymačkají veškerou ekonomiku jako rajčatovou šťávu ze sáčku. Proto se teď hemží mezi Moskvou, Washingtonem a Kyjevem a pokouší se najít nějaký kompromis. Varianta ale není, protože jak Rusko, tak USA zaujímají tvrdou pozici – Ukrajina žádnou pozici nemá.

Jedinou variantou, která by mohla pohnout USA ke kompromisu, mohla být varianta, kdy Čína s Ruskem vystoupí se společným prohlášením, že ať se oni snaží jakkoli, my budeme postupovat společně a vaše přání jsou nám fuk, a budeme prosazovat to, co je výhodné pro nás. Buď se připojíte a pak budeme hledat, v rozumných mezích, nějaký kompromis. A pokud ne, pak si stěžujte sami na sebe. Tehdy by mohly i bez účasti Ruska, některé evropské země, třeba Německo, Francie vystoupit s tím, že nevěří, že Rusko Ukrajinu napadne a případnou Americkou provokaci nepodpoří za žádných okolností. Pokud je dnes, dle mého názoru, pravděpodobnost vypuknutí vojenského střetnutí v důsledku Američany připravené provokace cca 60-70%, by se pravděpodobnost takového snížila ke 30-40%.

Vzhledem k tomu, že na takový krok Evropané nejsou připraveni a přestože chápou, že si z nich Američané fakticky připravují oběd, nejsou schopni s nimi rozvázat spolupráci jednat v důsledku staleté součinnosti, ale také protože prakticky všechny evropské elity vyrostly ve vědomí toho, že spolu s USA jsou jednotným Západem a svobodným světem, který přináší světlo všemu lidstvu. A pak je tu prostě strach, protože to, jak se budou události vyvíjet s Američany, to chápou. Chápou, že pod mostem se ocitne většina jejich spoluobčanů, ne však oni sami, ale jak se bude vyvíjet situace bez USA, představu nemají, a protože znají zvyklosti svých zámořských partnerů, tuší, že ti by některé z nich mohli i zastřelit.

Proto nejsou ochotni zaujmout pevnou pozici – a pokud nejsou ochotni zaujmout pevnou pozici, tak se zmítat mezi Moskvou a Washingtonem mohou, jak dlouho chtějí … Dokud si neuvědomí nezbytnost přiznání reality, se situace nezmění. Pokud se díky Evropě otevřou jiné varianty, protože boj dnes probíhá právě o pozici Evropy, a oni váhají, tak sami sobě vytváří problémy.

Který z kandidátů na francouzského prezidenta je pro Rusko přijatelný?

Ten, který chce být zvolen, protože je nakloněn více ústupkům. Šla řeč o Macronovi, který je teď ve velmi složité situaci, má špatné výsledky v řízení státu a doma slabou podporu. Jeho protivníci mají dobrou šanci, což ale neznamená, že Macron nevyhraje volby, protože jsme ve Francii viděli už 2-3 případy nečekaného výsledku voleb, kdy favorit najednou zmizel a objevil se jiný, atd. Nicméně jeho pozice doma je slabá a jeho protivníci si už začínají dělit kůži dosud běhajícího medvěda. Takže on musí předvést umění řešit otázky, nějaký zahraničněpolitický průlom, protože vnitropolitický nedokáže. Protože francouzská společnost po válce nijak zvlášť netouží, tak by mu vyřešení takové otázky přidalo body. Macron ale ten problém vyřešit nemůže – jen se tváří, že ho řeší. Jakože si dobře popovídal s Putinem, prošli se po Rudém náměstí, vzájemně se podporují, ale pak odjede do Kyjeva a vydá prohlášení, z něhož vyplývá, že situaci nekontroluje a neovládá. Je zřejmé, že poté bude jednat s Bidenem a vynasnaží se předvést svůj význam na informačním poli, ale nikoli díky nějakým skutečným diplomatickým výsledkům. Domnívám se, že tyto Macronovy cesty sem a tam, sotva něco vyřeší. Nedomnívám se ani, že by situaci dokázal změnit některý z jiných francouzských politiků. Tam z víceméně radikálních pozic vystupuje Marin LePen a navrhuje upevnění vztahů s Ruskem, ale její pozice je radikální, dokud je v opozici. A protože to nedotáhne do konce a nenavrhuje rozvázat vztahy s USA – sedět na dvou židlích dlouhodobě nelze. Ale aspoň vystupuje pro upevnění vztahů, zatímco ostatní říkají víceméně to, co Macron – být zadobře se všemi. To ale dnes možné není.

Analytik Rostislav Iščeno pro stanici Ukrajina.ru odpovídá na otázky posluchačů …

https://www.youtube.com/watch?v=mKFnxEe52_w&t=1517s

Překlad: st.hroch 20200209