Vytisknout

1.5.1890

Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886. Ti usilovali o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz.

Stávka vyústila v Haymarketský masakr a následné soudní řízení. K trestu smrti bylo za prohřešek anarchie odsouzeno sedm lidí, osmému byla na 15 let odňata svoboda. Čtyři muži byli nakonec oběšeni, jeden spáchal sebevraždu a zbývající tři byli o šest let později propuštěni. Zemřelo při ní několik desítek lidí.

První máj slavili naši předkové poprvé v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Zástupy, které téměř ve všech státech Evropy a v USA vyšly do ulic, vyžadovaly uzákonění základního odborářského postulátu – osmihodinové pracovní doby.

Počátky oslav v českých zemích, na ostravsku tekla i krev.

Těsně před 1. májem roku 1890 vypukla na dole Emerián ve Slezské Ostravě stávka, která se rozšířila a ze strachu před její sílou povolali majitelé dolů vojsko. Vojsko zasáhlo surově bodáky proti neozbrojeným horníkům a zavraždilo 3 lidi!

Jako reakce na toto násilí vstoupilo do stávky na 30 000 horníků. V předvečer 1. máje 1890 stávkovali utlačovaní pracující v Praze, v Náchodě, Broumově, České Skalici, Červeném Kostelci, Na Mostecku si horníci vynutili na státní moci, zrušení zákazu schůzování, který trval už 10 let.

Na první schůzi přišlo 2 tisíce horníků. Okresní hejtman byl natolik zděšen, že povolal na Mostecko vojsko. Posléze vojsko obsadilo Humpolec, Děčín, Lanškroun, Rumburk, Jablonné v Podještědí, Rumburk, Šluknov, Rakovník Loket všude tam vypukly "hladové" nepokoje.

V Praze těsně před 1.májem zatkla preventivně policie 200 lidí, podle policejních úvah "NEBEZPEČNÝCH".Dělnická delegace šla oznámit na policejní ředitelství v Praze tábor lidu na oslavu prvního máje. Policejní ředitel rytíř Stejskal delegaci pravil:

" Víte mohl bych ten váš tábor lidu zakázat, ale neudělám to, ať celá Praha vidí že s vámi skoro nikdo nejde. Že tu nic neznamenáte, je to jen pár popletených hlav."

Přesto mělo četnictvo a armáda pohotovost.

Na prvního máje se Praze uzavřeli všechny obchody a trhy v očekávání násilných akcí. Pražští dělníci v továrnách zastavili práci. V dopoledních hodinách se sešli, aby projednali požadavky na 8 hod. pracovní dobu, za zlepšení pracovních podmínek, zvýšení mezd. Všechny tyto shromáždění skončili do 10 hod. dopoledne. Pak se seřadili do průvodů a šli na Střelecký ostrov.

Tato první oslava 1. máje na území Čech, jako svátku všech pracujících byla zahájena, truhlářským dělníkem a novinářem Josefem Krapkou-Náchodským, v té době byl redaktorem dělnického časopisu Bič, tento redaktor byl již v policejních análech zapsán jako "socanský buřič".

Na této oslavě 1.máje se tehdy sešlo 35 000 lidí. Davy, které se nevešly na Střelecký ostrov se shromáždily na obou březích Vltavy! Poprvé se tu ukázala do této chvíle málo známá síla dělnické třídy.

Taktéž v Brně probíhaly mohutné oslavy Prvního máje. Návrší u Pisárek, kde se měly oslavy konat bylo obleženo vojskem, jako před bitvou, takový strach tyto oslavy naháněly kapitalistům, továrníkům a různým šejdířům – státní moci.

První máj zůstal spojen s prvními kroky organizovaného dělnictva. ať už v podobě masových stran nebo odborů a v této podobě se stal trvalou součástí veřejného vědomí. Každá větší politická síla se proto snažila využít této tradice pro své cíle.

V socialistickém Československu patřil 1. máj mezi nejdůležitější svátky.

Joomla SEF URLs by Artio