Vytisknout

25.11.1895 - 20. 9 1979

Čs. vojenský činitel, politik a státník, armádní generál (1945), v letech 1968–1975 prezident ČSSR. Trojnásobný hrdina ČSSR (1965, 1970, 1975), hrdina Sovětského svazu (1965), držitel Řádu republiky (1955), dvakrát Řádu Klementa Gottwalda (1959, 1970), mezinárodní Leninovy ceny (1970) a Řádu Vítězného února (1973).

Za 1. světové války příslušník čs. legií v Rusku, účastník bitev u Zborova a Bachmače. Od r. 1922 aktivní důstojník čs. armády, 1931–1934 profesor vojenské akademie v Hranicích, v mobilizaci 1938 velitel pěšího praporu.

Na jaře 1939 se podílel na budování odbojové organizace Obrana národa, v létě 1939 odešel do Polska, kde se postavil do čela tvořící se čs. zahraniční vojenské jednotky, kterou po porážce Polska v září 1939 převedl do SSSR.

Po přepadení nacistickým Německem v červnu 1941 se stal velitelem 1. čs. samostatného praporu v SSSR, který se od března 1943 účastnil frontových bojů a postupně se rozrostl na 1. čs. samostatnou brigádu (1943) a 1. čs. armádní sbor v SSSR (1944).

V létech 1945–1950 byl Ludvík Svoboda ministrem národní obrany (do r. 1948 nestraník, poté člen KSČ), náměstkem předsedy vlády a předsedou Čs. státního výboru pro tělesnou výchovu a sport, 1954–1958 náčelníkem Vojenské akademie Kl. Gottwalda, 1948–1949 a 1968–1976 členem předsednictva ÚV KSČ, 1948–1968 poslancem Národního shromáždění, 1948–1969 místopředsedou ÚV Svazu protifašistických bojovníků, od r. 1969 čestným předsedou ÚV Československého svazu protifašistických bojovníků.

Napsal vzpomínkové knihy Z Buzuluku do Prahy a Cestami života.

Joomla SEF URLs by Artio