Ivan Skála, původním jménem Karel Hell, byl český básník, překladatel ze slovenštiny, československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Český básník, literární kritik a překladatel. Po maturitě na obchodní akademii pracoval jako účetní a korespondent, 1942–1945 byl totálně nasazen v Berlíně.

Od 1945 působil jako kulturní referent ve Svazu české mládeže, od 1946 jako redaktor Rudého práva. 1959–1964 působil jako tajemník a první tajemník Svazu československých spisovatelů, odkud odešel na protest proti převládnuvšímu „oportunismu“; od 1965 opět v Rudém právu, 1967–1968 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta.

Od března 1969 krátce vykonával funkci tajemníka kulturního výboru České národní rady, od 1970 byl ředitelem nakladatelství Československý spisovatel, 1977–1982 místopředseda, 1982–1987 předseda Svazu českých spisovatelů. Působil i v politických funkcích, mj. byl 1960–1971 poslancem Národního (od 1968 Federálního) shromáždění a 1962–1971 členem ÚV KSČ.

Laureát státní ceny (1959, 1976), zasloužilý umělec (1974), národní umělec (1979).

V lyrické tvorbě uplatňoval zkušenosti z války a ze zápasu o socialistickou republiku (A cokoli se stane, Ranní vlak naděje, Posel přichází pěšky, Co si beru na cestu). Autor článků, studií (Kontinuita, 2 svazky).

V l. 1982–1986 vydal Československý spisovatel 5 svazků Vybraných spisů Ivana Skály. 1998 posmrtně vydán výbor z pozůstalosti Ještě se mi líbí na zemi.